Intro image

Dwarika´s

Dvacáté století a novější

Lokalita: Káthmándú, Nepal

Hotel Dwarika’s je jedinečným důkazem toho, že cestovní ruch nemusí nutně ničit historické dědictví a životní prostředí. Naopak ukazuje, že správný poměr kulturní obnovy v kombinaci s cestovním ruchem vede k zachování historických artefaktů a přispívá k zachování kulturních dovedností, které by díky drsné komercializaci jinak zanikly. Dokazuje, že historické dědictví může být zachováno a nadále udržováno. Je zároveň i výborným modelem ukazujícím, co je třeba dělat, aby se zachoval vzhled údolí Káthmándú, které poslední dobou zažívá silný ekologický stres z nekontrolované modernizace.

 

Pokoje a vybavení

86 pokojů a apartmánů navržených tak, aby spojily motivy nepálského designu se současným životním stylem. Vyzdobené uměleckými díly ze 13. století, vzdávají pokoje hold umělecké historii Nepálu.

3 restaurace, bar, kavárna, bazén, lázně, fitness, knihovna, salónek, business centrum, obchod se suvenýry

Historie

Historie hotelu je úzce spjata s životy a dobou jeho zakladatelů, panem Dwarikou Das Shresthou a jeho manželkou Ambikou Shreshta. Byli to mimořádní lidé, vizionáři, kteří si byli vědomi své vlastní identity, měnícího se světa kolem sebe a s tím spojené odpovědnosti. Jejich příběh je inspirací neúnavného úsilí o estetický ideál a odhodlání věci změnit.

Na počátku 50. let podnikl Nepál první kroky na cestě k demokracii. Nicméně s méně než 5% gramotné populace nebyl schopný čelit výzvám modernizace. V této pozici nebyla země schopná přijmout dramatické změny přicházející s modernizací, ani plně chápat hodnotu a potenciál svého dávného kulturního dědictví.

D. D. Shrestha byl poslán do školy v šesti letech. Vzdělání úspěšně dokončil a s diplomem z práv a obchodu se vrátil do Nepálu se snem navrátit zemi její bývalou slávu. V roce 1952, kdy Nepál ještě zdaleka nebyl turistickou destinací, zde založil první hotel (Paras Hotel) a ubytovával především poutníky z Indie a Nepálu směřující k chrámu Pašupati. Poskytovat poutníkům přístřeší bylo v té době považováno za hřích, čímž si Dwarika Das rozhněval celou rodinu. Na konci 50. let koupil D. D. Shrestha pozemek, na kterém se dnes nachází hotel Dwarika’s a postavil na něm malý rodinný dům, do jehož designu zakomponoval i starobylá okna. První okno je ještě dnes vidět v baru Fusion. Mnoho lidí ho od tohoto úmyslu odrazovalo s odkazem na to, že spíše než ocenění kulturního bohatsví symbolizují stará okna chudobu. Ale Dwarika Das si stál za svým a začal sbírat i dřevěné výrobky, u kterých chápal cenu bohatého nepálského kulturního umění společně s rolí, kterou by mohly hrát v budování hrdého a prosperujícího Nepálu.

Celá myšlenka vznikla jednoho chladného rána roku 1952, kdy D. D. Shrestha procházel kolem zříceniny starého paláce, u které dva tesaři ořezávali starý dřevěný pilíř, aby si udrželi oheň. Šokovaný tímto ničením starého dědictví pilíř od tesařů koupil. Toto impulsivní rozhodnutí se postupně změnilo v životní vášeň sbírat staré dřevěné předměty. Kdykoliv se někde bourala stará budova, odkupoval zdobená okna, dveře a sloupy. A jeho sbírka rostla.

Později předal svůj podíl hotelu Paras svým bratrům a vstoupil do vládních služeb. To ho ovšem neodradilo od sbírání mistrovských děl. Zároveň si ale uvědomoval, že pouze sbíráním děl dědicví nezachová a že je nutné díla i obnovovat, a to zejména tradičním způsobem. Z tohoto poznání vychází i celá filosofie hotelu Dwarika.

Sbírka se rozšiřovala a D. D. Shrestha věděl, že musí najít cestu k financování a místo, kde bude jeho kolekce uchovávána a vystavěna. V roce 1964 postavil malý byt, kam umístil pár kousků ze své sbírky. Příjem z nájmu mu dovolil sbírku rozšiřovat, ale hlavně si mohl dovolit najmout tři řemeslníky, kteří stále ovládali tradiční techniku řezby. S nimi pak otevřel dílnu, kde společně zrenovovali všechny kousky sbírky do jejich bývalé slávy. 

V 60. letech bylo již jen málo rodin tradičních řezbářů, kteří se profesi věnovali. Najmul proto mladé učně, aby se práci pod vedením řezbářů naučili a byli schopni řemeslo předávat dalším generacím. Dílna přetrvala až dodnes a vystřídali se tam již desítky řezbářů. 

Dwarika Das si uvědomoval, že aby bylo možné umělecké tradice minulého století oživovat je třeba, aby byly rentabilní. Věřil, že peníze by měli sloužit většímu účelu. "Abychom zachránili Nepál a udrželi si ekologické a estetické kulturní prostředí, je nesmírně důležité, aby určitá část zisku tohoto obchodu byla vrácena zpět do procesu zachování."

“V roce 1975 jsem se rozhodl věnovat svojí restaurátorskou práci nepálskému turismu.” S podporou ženy začal zkoumat podnikatelská místa, která by pomohla rozvoji turismu a financovala jeho touhu po zachování památek. Věděli, že mnoho lidí má zájem navštívit Nepál, jeho památky a přírodní krásy. To vedlo D.D. Shresthu k založení jedné z prvních cestovních kanceláří, Kathmandu Travels and Tours, a to v roce 1969. Snahou překonat monopol, který měly na cesty do Nepálu indické cestovní kanceláře, a uchytit se na trhu, strávil šest měsíců v Japonsku. Ačkoliv neměl úspěch, nevzdal se a rozhodl se založit si cestovní kancelář zaměřenou na Nepál v Dillí. Vytrvalost se mu vyplatila. Během korunovačního ceremoniálu krále Birendry v roce 1972, kdy byly všechny hotely rezervované, se jeho rodina přesunula do pronajatého bytu a svůj domov (dnešní pokoje 105 a 10) přeměnila na penzion. Zpětná vazba od ohromewných hostů je přiměla postavit hotel ve stejném stylu. Dnešní The Dwarika’s Hotel byl registrován v roce 1977 jako Dwarika’s Village Hotel.

Celou myšlenkou bylo oživení architektonické a kulturní krásy káthmándského údolí. Práce nepálských řemeslníků je vidět v každém detailu celého interiéru. Od ručně vyrobených terakotových dlaždic, dekorativních cihel a keramických stojanů lamp, po ložní prádlo a čalounění z místních tkanin, vše bylo pečlivě navrženo s důrazem na mnoho různých tradic údolí Káthmándú. D. D. Shrestha k tomu kdysi dodal: “Mým záměrem je obnovit prostředí 15.-17. století, které si turisté i Nepálci užijí. Hotel jako komerční podnik je jen prostředkem pro financování mého snu.”

Hotel Dwarika byl za svou průkopnickou práci v roce 1980 oceněn prestižním oceněním PATA (Pacific Asia Travel Association) a samotný Dwarika Das byl vyznamenán za svůj významný podíl na ochraně kulturního dědictví. Následující rok byla postavena centrální budova Lumbiní, kde se využily další historické kousky. Celá budova postavená v névarském architektonickém stylu kombinovala moderní komfort s tradiční estetikou. S deseti místnostmi měl hotel okamžitý úspěch u turistů majících skutečný zájem o tradiční nepálské umění.

V roce 1990 dokončil D. Shrestha palác Ram (křídlo se šestnácti pokoji) a to ve stejném stylu jako byla budova Lumbiní. Hotel měl celkem třicet pokojů a bylo již patrné, že lidé v Nepálu začínají oceňovat hodnotu svého historického dědictví. D. D. Shrestha zemřel v roce 1992 a jeho dědictví i sen žijí stále dál.

Jeho manželka Ambica a dcera Sangita Shrestha Einhaus dokončily v roce 1998 přední budovu - nynější recepci hotelu. Hotel, který nyní tvoří jednu z největších soukromých sbírek dřevořezeb na světě, stále spravuje jeho rodina. 

 

Poptat

 

Používáme cookies k přizpůsobení obsahu pro vás a analýze našeho provozu. Zjistěte více o tom, jak používáme cookies, a přečtěte si naše Prohlášení o ochraně osobních údajů.

Přiímám
x